Proč má žloutenka svůj den?
Protože se jedná o tak nebezpečného a rozšířeného zabijáka, rozhodla se Světová zdravotnická organizace (WHO), že se bude od roku 2010 vždy 28. července připomínat toto závažné onemocnění, aby se mimo jiné udržovalo povědomí o nebezpečí, které přináší. A proč právě 28. 7.? Je to den, kdy se narodil člověk, který sehrál velmi důležitou roli v boji proti této zákeřné nemoci.
Baruch Samuel Blumberg objevil virus hepatitidy typu B, poté se podílel na vývoji vakcíny proti hepatitidě a stal se držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976.
V čem spočívá nebezpečí žloutenky
Žloutenka je onemocnění způsobené viry, které napadají játra. Nejspíš jste slyšeli, že se jí říká „nemoc špinavých rukou“, z čehož dost jasně vyplývá, jak snadné je se touto nemocí nakazit. Což je jakýsi paradox, protože následky mohou být velmi závažné. V některých případech totiž vede až k selhání jater, kdy je jediným řešením jejich transplantace.
Následky jsou dlouhodobé. Například u typu B až dvacet procent nemocných přejde z nemoci do chronického stavu, který až po několika letech může vyústit v cirhózu a rakovinu jater. Prodělání nemoci znamená pro pacienty následné dlouhodobé lékařské sledování. Nejrozšířenější jsou typy A, B a C.
Jak se chránit
Specifická léčba žloutenky neexistuje. Před typem A a B se můžeme chránit účinným očkováním, ale největší ochranou proti dalším typům zůstává prevence. Naštěstí je to relativně snadné. Dodržování hygienických pravidel je jistotou.
Se žloutenkou se můžeme setkat při dovolené v exotických destinacích, kdy musíme být důslední v umývání rukou a potravin, vyhýbat se jídlu, u kterého není jisté, že bylo dostatečně tepelně upraveno, a myslet i na takové „nenápadné“ pasti, jako je třeba kostka ledu z kontaminované vody v nápoji, či dokonce čistění zubů ve vodě z veřejného vodovodu.
Den boje proti žloutence má připomínat onemocnění a především prevenci, která je skutečně účinnou ochranou před touto nebezpečnou nemocí.